-
-
437 m
176 m
0
4,6
9,2
18,44 km

3623 maal bekeken, 2 maal gedownload

in de buurt Božtěšice (Czech Republic)

nadlabem - usti.blog.cz (home)
Blog.cz > nadlabem - usti.blog.cz (home) > Archiv > Leden 2012 > Kámen obrů (f)
Kámen obrů (f)
Sobota v 11:28 | Milan Pekky Bouška | Z historie
Nevíte kde se nachází Kámen obrů (Hunenstein) ?
Léta do těchto míst jezdim na kole a chodim na václavky a dvakrát jsem ho intezivě hledal a v bažině zaváté sněhem utopil botu (teda jen sem si jí vyzul), šutrák nikde. Tak se dám podat jestli někdo víte nebo zkusit to na jaře znova. GPS tasa na kole a strará mapa s vyznačením místa je pod článkem.
Podklady od badatele - Milana "Freda" Pištěka v celém článku.
Vystupujeme kolem doutnajícího dolu na úpatí čedičového Jedlového vrchu. Je zalesněný, bez vyhlídky, 374 m vysoký. Za čtvrt hodiny přijdeme do malé vsi Kamenice(dnes zaniklá), jejíž stavení jsou zakryta ovocnými sady. I tuto osadu dostali od krále r. 1169 johanité, potom nějaký čas patřila k Rýzmburku a ke Krupce. Později byla rozdělena, ač měla jen deset usedlostí. Každá část patřila k jinému panství (Předlice, Chlumec, Všebořice, Bukov) a z toho vznikaly dlouhé spory mezi jednotlivými feudály. Kamenice má rázovitou květenu. V údolním příkopu se objevuje v pozdním létě hořec. Jen několik minut nade vsí je zcela jiný ráz krajiny: močálovité pastviny, poseté pískovcovými balvany jako velkými mraveništi. Křídové slíny vystupují na povrch, jsou nepropustné, proto voda mění dolíky v bažiny. V červnu tu najde botanik mnoho druhů vstavačů (našich orchidejí) a četné vlhkomilné rostliny (hygrofyty). Jsme ve výši asi 400 m n. m., vlhčí a chladnější krajina má i jinou květenu. Přejdeme-li trať i silnici, vyhledáme asi 100 kroků od trati nevysoký pískovcový balvan opředený pověstmi. Má prohlubně, jakoby stopy lidského obra a jeho psa. Lidová fantasie vytvořila báje o pokolení obrů, kteří tu sobě pro potěchu stavěli, jindy zase z rozmaru a hněvu bořili. Co tady po nich zůstalo, vysvětluje nám teď geologie. Balvany jsou cenomanský pískovec, zbytek mocných kdysi vrstev, usazených na dně křídového moře. Ve větším měřítku se zachovaly o něco výše jako Knínická stěna. Vyhlídka jižním směrem je poutavá, jak s vyvýšeniny nad Kamenicí, tak od sousední malé vsi Bánova, také ovšem s Jahodového kopce (Beerhűbel, 391 m), mírného pahorku při cestě do Žďárku (Cukmantl). Odtud přehlédneme celé území od Telnice k Malému Chvojnu, s močály na křídových slínech, tak odlišné od jiných částí povrchu ústeckého okresu. - František Pinc (* 3. 4. 1901 - † 26. 10. 1982), Antonín Kolář (* 13. 8. 1906 Předboř) - Vlastivědné výlety z Ústí n. L. - Nakladatelství Krajského národního výboru Ústí n. L. (Krušnohorské tiskárny, n. p., základní závod Most [Brüx], 1957)

Kámen obrů. Na louce za Kamenicí vyčnívá z pestrého koberce květin obrovský balvan pískovce, přes metr vysoký a dvanáct metrů v objemu. Na jeho temeni je plno prohlubenin, jakoby otisků nohou velikých zvířat vyhynulých a obrů lidských, dávno zemřelých.

V pravěku prý na tom kameni sídlil obr, jenž stopy nohou svých v kameni zanechal. Když se obr rozkročil, jedna noha na kameni stála a druhá až na Milešovku, Doubravkou horu nebo Blansko dosahovala. - František Cajthaml-Liberté - (* 30. 3. 1868 Suchomasty - † 3. 5. 1936 Bystřany [Horušany, Wisterschan]) - Sto pověstí, bájí a příběhů severočeských - vyd. (1924): Ústřední dělnické knihkupectví a nakladatelství (Hybernská 7, Praha II.) - Antonín Svěcený (* 1. 1. 1871 - † 12. 12. 1941)

Komentáře
1 pekky | E-mail | Web | Sobota v 11:31 | Reagovat

No já co se dá dělat - zatim nevim.
2 pekky | E-mail | Web | Sobota v 11:35 | Reagovat

Ten na obrázku to z největší pravděpodobností neni.
3 domek | Sobota v 11:41 | Reagovat

takovejch je v tech mistech stovky,jsou to zbytky toho obřího kamene(stěna) kterou podle legendy obr rošláp
4 menoruze | Sobota v 14:21 | Reagovat

Myslím, že s tím obrem to bude jen taková pověra nebo mýtus, kluci, a doufám, že na ně nevěříte. Ti žili kdysi, ale dneska už né.
5 Gennor | Dnes v 14:26 | Reagovat

V blízkosti hradu Blanska zdržoval se před dávnými roky strašlivý obr, který řádil v lesích a působil veliké škody. Konečně z čiré svévole si usmyslil škoditi městu Ústía jeho obyvatelům. Shromažďoval proto veškeré neřádstvo, házel je každého večera na město a bavil se strachem obyvatelů. Avšak od toho neřádusám onemocněl a lékaři, jichž se ptal, radili mu, aby se koupal v Bělé. Tu zažádal u ústeckého magistrátu o dovolení, aby se směl v řece Bělé koupati. Obdržel svolení, avšak do klekání musí z vody vylézti, jinak ho smí každý usmrtit.Jednou však, když se ještě koupal, zazvonili náhle ústečtí klekání' tu vyběhly ženy z města s obušky a klacky, přepadly obra ve voděa ubily ho.Tak se Ústí zbavilo obtížného souseda.
F. Cajthaml-Liberté - Staré pověsti Středohoří a Podkrušnohoří /Bukač 1923/.
6 Hoblák | Před 34 minutami | Reagovat

Pátrání proběhlo ve dvou dnech. Nepřineslo nic zajímavého. Ten balvan opravdu existuje? Je to ten na té fotografii? Prošel jsem to asi 200 m rovnoběžně s tratí asi v délce 2 km. Na začátku jsou příšerné bažiny. Naštěstí mrzlo tak dobrý. Dál jsou balvanité úseky ale balvany jen malého vzrůstu. Výše jsou určitě větší ale tam to asi nebude. Získáš-li více údajů se tam vypravím ještě jednou.
Zdraví Honza Hoblák.
7 pekky | Před 17 minutami | Reagovat

Ten kámen na fotce je jinej něco jsem sem chtěl aspoň dát co jsem tam nafotil. No prý existuje ale před 80 rokama čouhal jen trochu nad zemí, možná to zapadalo chrastím a humusem. No na jaře si beru lavinovou tyč a krumpáč.

Bekijk meer external

Opmerkingen